Univerzita Pardubice zve zejména středoškolské studenty k účasti na již V. ročníku konference VĚDĚNÍ MLADÝM, která se uskuteční ve středu 8. listopadu 2017 v aule Arnošta z Pardubic Univerzity Pardubice.

Dosavadní výzkum zkamenělých stop z území Čech a Moravy je rozptýlen v řadě dílčích odborných prací, shrnutí však chybí. Stěžejní částí přednášky proto bude chronologicky (tj. podle geologického stáří) uspořádaný výčet několika desítek zajímavých nálezů fosilních stop, původem od spodního kambria (asi před 530 miliony let) až po dobu geologicky současnou (stopy vzniklé před desítkami a stovkami let). Kavárna Universitas se otevře v úterý 23. května v 18 hodin v Klubu 29.

„Nastupující metody forenzní genetiky však přinášejí další zcela nové možnosti: určení vzhledových charakteristik osoby, která stopu zanechala, jejího stáří, u mrtvol denní doby smrti a okolností, které smrti předcházely atd. Kdo si teď obor zvolí jako své budoucí povolání, má se na co těšit,“ říká v rozhovoru magistra Halina Šimková z Kriminalistického ústavu Praha.

„Přesto všechno můžu říct, že to byla neuvěřitelná škola a tento rok mi nikdo nevezme. Nejlepší rok mého života. Úžasné kurzy s rodilými mluvčími, vyzkoušení si nejnovějších přístrojů v chemii, ke kterým bych se normálně nedostala, cestování, přátelé z celého světa. Dostanete úplně jiný pohled na život a na to, co chcete do budoucna. Malichernosti hodíte za hlavu,“ píše Simona Zapletalová, absolventka Erasmu.

Skupina 13 studentů Univerzity Pardubice v doprovodu doc. Mgr. Martina Fárka, Ph.D., vedoucího Katedry religionistiky Fakulty filozofické, se v těchto dnech vrátila ze studijního pobytu v Indii. Seznámili se nejen se studiem na tamní univerzitě, ale také s indickým životem.

Do světa hravé vědy a techniky můžete vstoupit s Univerzitou Pardubice a jejími partnery při Noci mladých výzkumníků. V úterý 25. dubna od 16 hodin až do půlnoci čeká na návštěvníky pardubického zámku noc plná zajímavostí, kouzel a hrátek.

„Na univerzitě jsem byl uvítán velice mile a přátelsky, nedělá se tu příliš rozdíl mezi kantory a studenty, všichni spolu při obědě sedí u jednoho stolu – také když člověk potřebuje s něčím pomoci, nemusí se bát zajít za kýmkoliv,“ píše o své kodaňské zkušenosti v rámci programu Erasmus+ Jan Pérko.

„Když studentům v prvním semestru vykládáme úvod do matematické analýzy, patří Bolzanovo jméno k těm, která zmiňujeme nejčastěji. Jeho dílo je dnes vysoce oceňováno, ale v době jeho života nebylo všeobecně známo a nemělo vliv na vývoj matematiky. Bolzano svými myšlenkami často předběhl dobu a řada z nich nebyla za jeho života vůbec publikována,“ říká v rozhovoru doktor Libor Koudela z Univerzity Pardubice.

V pondělí 22. června 2015 se na zámku v Lužanech předávaly Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu za rok 2014. Jednu z nich obdržel i Mgr. Filip Grygar, Ph.D., z Filozofické fakulty Univerzity Pardubice za svoji knihu „Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie“. Devítičlenná porota ocenila Grygarův počin mimo jiné i proto, že je vůbec první ucelenou publikací mapující Bohrův život a dílo v českém jazyce. Navíc se jeho kniha zaměřuje na specifický rys Bohrova myšlení, jež takovým způsobem není traktován ani v zahraniční odborné literatuře.

„Musíme si uvědomit, že navzdory tragédiím, který s sebou Velká válka přinesla, neměla žádná z válčících stran (muslimské Turecko a genocida Arménů jsou v této souvislosti výjimkou) v programu genocidu některých skupin populace, s kterou přišel až zrůdný nacistický režim,“ říká v rozhovoru profesorka Milena Lenderová z Fakulty filozofické Univerzity Pardubice.