Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

UNIVERZITNÍ FILMOVÝ KLUB

V RÁMCI PROJEKTU IDEA UNIVERZITY

UVÁDÍ

Přednášku Martina Kaplického Ph.D.

UMĚLECKÁ KRITIKA
- UMĚNÍ NEBO PODVOD?

Součástí přednášky bude projekce filmu

GORILA

(Režie: Pavel Sličný Gobl, ČR, 2011, 68 min.)

12. 12. 2012 od 17:00 hodin v učebně DB4

Více o novém českém filmu  Gorila (2011, 68 minut)

Film režisérů Pavla Göbla a Jiřího Fedurca Gorila vychází z úspěšné divadelní hry Reného Levínského Harila. Gorila je syrově laděným punkovým podobenství na téma svobody, lásky, zrady a trestu. Filmem provází vypravěč Pat a tři mudrci Andrej Krob, Jan Císař a Zdeněk Srstka. V českém kontextu je film jedinečný nejen svoji lexikální stránkou, ale zejména svojí odvahou tázat se po základních otázkách naší civilizace. Doc. Milan Uhde k tomuto dílu uvedl:„Ten text nelze nazvat ani satirou, ale já ho vnímám jako velké dramatické dílo. Je to znamenité odzrcadlení té obrovské současné dobové nemoci, která se na jedné straně projevuje velikou odborností a na druhé přibližným sektářstvím a posluhováním opravdu temnotným myšlenkám“. V roce 2011 udělili Stoupenci kritických intencí Andreje Stankoviče „Samozvanci“ Gorile jedno ze dvou zvláštních uznání.

Více informací k filmu na www.mrdejgorilu.cz

Anotace přednášky: Umělecká kritika – umění nebo podvod?

Přednáška bude zaměřena na problematiku kritického posuzování uměleckých děl. Mnohdy se hovoří o tom, že nějaká kritika je objektivnější, či přesnější než jiná. Co přesně tento výrok znamená? Jedná se pouze o jakési vnitřní souznění čtenáře a autora kritiky nebo je možné kritické výroky argumentovat? Pokud přijmeme možnost odůvodnění kritických výroků, na čem je pak můžeme založit? Existují nějaká kritéria, o která můžeme své výroky o uměleckých dílech opřít nebo je kritika jen verbálním cvičením na dané téma? Je kritika svébytným uměleckým dílem? A nebo je to ještě jinak? A jak by to vlastně mělo být? A jak vůbec můžeme posuzovat kritika? Na tyto zdánlivě samozřejmé, přesto však problematické a důležité otázky se přednáška pokusí odpovědět. Hlavním opěrným bodem přednášky pak bude kniha Johna Deweyho – Art as Experience.

Životopis přednášejícího:

Mgr. Martin Kaplický Ph.D. vystudoval obor Estetika na Filozofické fakultě University Karlovy v Praze. Studium zakončil v roce 2002 diplomovou prací Rytmus, signifikace a Whiteheadovo pojetí krásy. V roce 2009 obhájil na Katedře estetiky FF UK disertační práci s názvem Multiplicita a jedinečnost. Impulzy Whiteheadovy filozofie pro estetiku. Teoreticky je zaměřen na filozofii procesu, teorii kritiky a oblast pragmatické a neo-pragmatické filozofie z hlediska jejich potenciálu pro současná estetická zkoumání. Působí na Ústavu estetiky FF JU, Katedře estetiky FF UK a Katedře teorie a kritiky Divadelní Akademie Múzických umění v Praze.

Výběr z publikační činnosti:

Monografie:

  • Kaplický, Martin: O estetických motivech ve filosofickém díle Alfreda North Whiteheada. Praha: Universita Karlova, Filozofická fakulta, 2005. (ISBN 80-7308-097-04).

Články v odborných časopisech a sbornících:

  • Dadejík, Ondřej & Kaplický, Martin: Světové hypotézy a problematika estetického objektu u Stephena C. Peppera. Estetika, 42 (1–3), 2006, s. 19–34. (ISSN 0014-1291)
  • Kaplický, Martin: Carlsonova environmentální estetika: problematika estetického hodnocení přírody a umění. In: Krása – krajina – příroda I. K. Stibral & O. Dadejík (Eds.), Praha: Dokořán, 2009, s. 42–49. (ISBN 978-80-7363-286-1)
  • Kaplický, Martin & Dadejík, Ondřej : Kritika kognitivní estetiky přírody Allena Carlsona. In: Krása – krajina – příroda II. K. Stibral & B. Binka & O. Dadejík (Eds.), Brno: Muni Press, 2009, s. 47–54. (ISBN 978-80-210-4890-4)
  • Kaplický, Martin: Environment a jeho estetické hodnoty: Sparshott, Carlson a Whitehead. InKauza les. Environment jako estetický problém (Krása, krajina, příroda III) K. Stibral, O. Dadejík, M. Peprník (eds.), Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, s. 153 – 162.
  • Kaplický, Martin: Funkce rozumu a Proces a realita. Teorie vědy 32 (2), 2010, s. 235 – 251.