Konference "Interdisciplinarita v péči o kulturní dědictví"

Univerzita Pardubice - Fakulta restaurování v Litomyšli
pořádá ve dnech 26. - 27. dubna 2012 v zámeckém kongresovém centru v Litomyšli 
první konferenci projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu 

První konference projektu PPP PRO se cíleně věnovala tématu interdisciplinarity a mezisektorové spolupráce v oblasti péče o kulturní dědictví. Představovala úspěšné završení první části projektu, v níž šlo především o navázání kontaktů a vytvoření sítě vzájemných vazeb mezi nejrůznějšími profesemi a obory, které na péči o kulturní dědictví participují. Účast na konferenci byla pro všechny účastníky díky podpoře projektu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost bezplatná.

program konference ke stažení (PDF 220 kB)

sborník abstraktů ke stažení (PDF 143 kB)

Fotogalerie snímků zde: /ppp-pro/fotogalerie/foto-konference2012.html

Reprezentativní prostory kongresového centra zámku v Litomyšli hostily ve dnech 26. – 27. dubna 2012 konferenci věnovanou tématu mezioborové spolupráce s názvem „Interdisciplinarita v péči o kulturní dědictví.“ Akce poskytla prostor k setkání několika desítek odborníků z různých oblastí péče o kulturní dědictví a představovala tak úspěšné vyvrcholení první části projektu Platforma pro památkovou péči, restaurování a obnovu.

Program dvoudenní akce byl rozdělen do dvou tematických okruhů. Zatímco první den byl věnován příspěvkům reflektujícím ponejvíce teoretické zakotvení interdisciplinárního přístupu, referáty v průběhu druhého dne konference představily širokou škálu přístupů na úspěšných projektech a praktických příkladech mezioborové spolupráce.

Příspěvkem „Umění, dějepis umění a péče o památky: nesamozřejmé partnerství“ otevřel konferenci Martin Horáček (Fakulta stavební Vysokého učení technického v Brně). Nekonformně pojatý příspěvek upozornil na slabiny stávající praxe památkové péče, která se účelově a podmíněně fixuje na dějiny umění. Teoretickým aspektům památkové péče byly věnovány také následující dva příspěvky Víta Jesenského (Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Středních Čech v Praze) a Marka Krejčího. Právními a ekonomickými aspekty péče o kulturní dědictví u nás se zabývala dvojice referátů v odpoledním bloku: „Možnosti ekonomického pohledu na kulturní dědictví: ekonomizace nebo animace?“, který přednesl Vojtěch Kouba (VŠE v Praze) a „Základní pojmy památkové péče v památkových zákonech aneb Je kulturní památka památkou?“ právníka a historika umění Michala Novotného.

Diskusi k problematice normotvorných úprav v oblasti péče o kulturní dědictví, konkrétně v muzejní sféře, podnítil také klíčový příspěvek Antonína Šimčíka, ředitele Slezského zemského muzea v Opavě s názvem „Dokument o profesi konzervátora-restaurátora“, který otevřel večerní blok přednášek. Referáty historiků umění Vladislavy Říhové, Petry Hečkové a Pavla Waissera se dotkly společensko-filosofických aspektů péče o památky a nastínily širokou škálu možností, které poskytuje komplexní přístup a využívání poznatků humanitních věd jako je filosofie, klasická studia či historie a pomocné vědy historické v péči o kulturní dědictví.

Program druhého dne konference, věnovaného praktickým příkladům, otevřel neobyčejně podnětný příspěvek Jindřicha Hodače (České vysoké učení technické, Praha) „Praktické zkušenosti z mezioborové spolupráce při studentských projektech měřické dokumentace historických objektů“. Neméně zajímavý a inspirativní byl také následující referát Aleše Kozáka (Institut pro památky a kulturu), který představil nový internetový portál PROPAMÁTKY.cz. K praktickým příkladům restaurování obrátily pozornost příspěvky Moniky Hadové (Muzeum Brněnska) a Niny Michlovské (Univerzita Palackého v Olomouci). Zkušenosti z projektu NAKI, který se zabývá zpracováním komplexní metodiky pro výběr a řemeslné zpracování náhradního kamene pro opravy kvádrového zdiva historických objektů představil tým Michala Panáčka a Tomáše Rafla (Národní technické muzeum, Praha). Program druhého dne konference uzavřely dva příspěvky věnované neméně důležité problematice animace a prezentace kulturního dědictví veřejnosti profesora Radka Horáčka (Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno) a Kateřiny Rozinkové (Státní zámek a hrad Bečov).

Cílem konference bylo nejen diskutovat aktuální otázky a problémy, ale také vytvořit společenskou platformu k navázání osobní spolupráce mezi odborníky z různých profesí. Společenský rozměr konference se naplnil díky čtvrtečnímu večernímu programu, který tvořila večerní prohlídka objektu Fakulty restaurování spojená s vernisáží výstavy v Červené věži, nazvané „Historici a restaurátoři v praxi“ a uspořádané řešitelským kolektivem projektu „Inovace studijního programu Historických věd Filozofické fakulty a Výtvarných umění Fakulty restaurování Univerzity Pardubice“.

Aktualizoval: Petra Hečková (4. února 2014, 17:05)