Přejít k hlavnímu obsahu

Přihlášení pro studenty

Přihlášení pro zaměstnance

Kontakty:

řešitel projektu:
Doc. Jiří Novotný, akad. soch.
e-mail: jiri.novotny@upce.cz
e-mail: jinovot@gmail.com

koordinátorka projektu:
Ing. Martina Hucková, Ph.D.
e-mail: martina.huckova@gmail.com

Příjemce projektu: Univerzita Pardubice
Partner projektu: Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i.
Hlavní řešitel projektu: doc. Jiří Novotný, akad. soch.
Koordinátorka projektu: Ing. Martina Panošová Hucková, Ph.D.
Doba trvání projektu: březen 2011 – prosinec 2015

Cílem projektu Vybrané památkové postupy pro zkvalitnění péče o sochařské a stavební památky bylo vytvoření památkových postupů a certifikovaných metodik pro řešení problémů záchrany a zachování sochařských a stavebních památek.

O projektu

Cílem projektu Vybrané památkové postupy pro zkvalitnění péče o sochařské a stavební památky bylo vytvoření památkových postupů a certifikovaných metodik pro řešení problémů záchrany a zachování sochařských a stavebních památek.

Dílčí cíle projektu byly:

  1. znovuzavedení speciální technologie „taille directe“ používané v renesančním štukatérství do památkové péče
  2. návrh a ověření souboru památkových postupů pro obnovu stavebních památek
  3. vypracování certifikované metodiky dlouhodobé péče o sochy a sousoší v barokním konceptu krajiny

Navržené certifikované metodiky a památkové postupy byly ověřeny v praxi na vybraných objektech v rámci pilotních projektů:

  1. záchrana a restaurování renesanční štukové výzdoby zámku v Telči
  2. obnova kamenné konstrukce Karlova mostu v Praze
  3. konzervace a dlouhodobý režim péče o komplex „Betléma“ v Novém lese u Kuksu

Projekt se skládal ze tří dílčích úkolů:

  1. Historické techniky v renesančním sochařství
  2. Specifické památkové a restaurátorské postupy ve stavební obnově
  3. Dlouhodobá péče o památky a barokní koncept krajiny

1. Historické techniky v renesančním sochařství

Cílem dílčího úkolu bylo znovuzavedení speciální technologie „taille directe“ používané v renesančním štukatérství do památkové péče. Navržené materiály a postupy byly ověřeny v rámci pilotního projektu záchrana a restaurování renesanční štukové výzdoby zámku v Telči.

2. Specifické památkové a restaurátorské postupy ve stavební obnově

Dílčí úkol si kladl za cíl zavést do oblasti stavební obnovy restaurátorské koncepce a přístupy, rozšířit možnosti nedestruktivního průzkumu památek v návaznosti na koncepci restaurování/obnovy a získat podklady, které zajistí kvalitní péči o stavební památky. Přístup k řešení dílčího úkolu č. 2 vycházel z podstaty a principů diagnostických průzkumů stavebních památek. Dílčí úkol byl řešen na pilotním projektu obnovy Karlova mostu.

3. Dlouhodobá péče o památky a barokní koncept krajiny

Dílčí úkol řešil technologické a materiálové možnosti omezení biodegradačních vlivů na kamenné materiály památkových děl z hlediska středně a dlouhodobé ochrany. Základním přístupem tedy byla aplikace průběžné preventivní péče a ochrany. . Dílčí úkol byl řešen na pilotním projektu dlouhodobé konzervátorské péče o sobor "Betléma" v Novém lese u Kuksu.

Památkové postupy

Vytvořené památkové postupy

Na základě výsledků výzkumu projektu Vybrané památkové postupy pro zkvalitnění péče o stavební a sochařské památky vznikly čtyři památkové postupy:

  1. Doplňování štukových děl technologií taille directe
  2. Průzkum lícního pískovcového zdiva kamenného pláště historických konstrukcí za použití neinvazivní analytické techniky georadaru
  3. Využití starých map pro ochranu kulturních a historických hodnot krajiny v územním plánování
  4. Ekologický způsob biocidní ochrany kamenných památek

Doplňování štukových děl technologií taille directe

Cílem navrhovaného památkového postupu doplňovaní štukových děl především z období renesance je přispět k restaurování těchto uměleckých či umělecko-řemeslných děl původním technologickým postupem bez použití sádry. Navržená technologie doplňování štukových děl pracuje s materiály na bázi přírodního hydraulického vápna. Je vhodná jak pro štuková díla umístěná v interiéru (technologie „bílého římského štuku“) tak v exteriéru (na bázi přirozeně hydraulického vápna). Památkový postup řeší jednotlivé problémy při tmelení historických struktur ve štuku modelovaném z ruky (tmelení větších modelací, tmelení drobných tmelů), ale i reverzibilní rekonstrukce doplňků (formovaných plnoplastických i vmačkávaných do forem). Je uveden návod na použití jednotlivých štukových vrstev tak, aby nanášená směs nepraskala a měla dobrou přilnavost a vlastnosti, které vedou ke dlouhodobé stabilizaci objektu.

Průzkum lícního pískovcového zdiva kamenného pláště historických konstrukcí za použití neinvazivní analytické techniky georadaru

Tento památkový postup obsahuje popis základních kroků, které je třeba dodržet pro úspěšné použití georadaru a získání užitečných dat při vizualizaci skladby lícního pískovcového zdiva historických konstrukcí. Jsou zde uvedena vhodná nastavení přístroje GPR při sběru dat a jejich způsob zpracování pomocí softwaru. Památkový postup aplikuje nedestruktivní analytickou techniku GPR při průzkumu kamenných konstrukcí a může proto být užitečným upřesněním specifických podrobností při provádění stavebně historického průzkumu.

Využití starých map pro ochranu kulturních a historických hodnot krajiny v územním plánování

využitelných např. při obnově zaniklých krajinných prvků nebo zřízení nových při historizujících úpravách či vytváření ekologické infrastruktury krajiny. Cílem památkového postupu je získat ze srovnávacích kartografických pramenů maximum informací o historickém vývoji krajiny a navrhnout opatření k ochraně historických hodnot krajiny, která by sloužila jako podklad pro územně-plánovací dokumentaci. Památkový postup sestává z několika kroků. Prvním krokem je analýza historického vývoje krajiny, druhým krokem je vyhodnocení krajinných prvků a třetím krokem je návrh ochranných opatření.

Ekologický způsob biocidní ochrany kamenných památek

Navrhovaný památkový postup popisuje možnost likvidace vegetace i preventivní ochranu před opětovnou rekolonizací očistěného povrchu kamenných objektů pravidelně se opakujícím postřikem ošetřované plochy nízkým alkoholem – s výhodou ethanolem obsahujícím vodu (technickým ethanolem). Představuje velice jednoduchý, levný a přitom dostatečně účinný způsob biocidní ochrany kamenných objektů, který je dostatečně bezpečný pro provádějící pracovníky i ošetřovaný kamenný objekt a zároveň šetrný k životnímu prostředí.

Certifikované metodiky

Vytvořené metodiky

Na základě výsledků výzkumu projektu Vybrané památkové postupy pro zkvalitnění péče o stavební a sochařské památky vznikly tři metodiky:

  1. Postup při stanovení složení opravné malty pro opravu štukových děl
  2. Metodika využití neinvazivních průzkumových metod – georadaru, impakt echa a povrchového měření šíření ultrazvuku k posouzení stavu a konstrukčních detailů pískovcového pláště stavebních konstrukcí
  3. Dlouhodobá péče o sochařská díla a díla uměleckých řemesel z kamene v krajině

Postup při stanovení složení opravné malty pro opravu štukových děl

Navržená metodika popisuje postup při komplexní charakterizaci historických štukových maltovin, která následně vede k návrhu systému opravných malt pro jejich rekonstrukci. U nich jsou stanoveny vybrané parametry, které jsou pro porovnání vlastností významné a na základě nichž lze hodnotit kompatibilitu opravného zásahu a upřesnit složení opravné směsi. Kromě nich prakticky ověřuje navržený opravný systém; směsi hodnotí i z hlediska možnosti umělecko-řemeslného a technologického provedení vedeného v souladu s původním pojetím díla. Postup při návrhu opravných malt je rozdělen do dílčích fází:

  1. Průzkum historických štukových malt, nástroje a metody pro jejich charakterizaci
  2. Návrh složení opravné malty
  3. Stanovení kritérií hodnocení – materiálové charakteristiky opravných malt
  4. Optimalizace opravných malt z pohledu restaurátora

Metodika využití neinvazivních průzkumových metod – georadaru, impakt echa a povrchového měření šíření ultrazvuku k posouzení stavu a konstrukčních detailů pískovcového pláště stavebních konstrukcí

Metodika popisuje princip vybraných neinvazivních metod (georadaru, impakt echa, ultrazvuku), jejich možnosti, omezení a výhody při jejich vzájemném kombinování při průzkumu kamenných plášťů stavebních konstrukcí. Metodika dále naznačuje postup samotného měření a vyhodnocování získaných dat.

Dlouhodobá péče o sochařská díla a díla uměleckých řemesel z kamene v krajině

Předpokládaná metodika na interdisciplinárním základě strukturuje a systematizuje pracovní postupy, které se v rámci dlouhodobé péče podílejí na přípravě a plánování restaurátorských prací na památkách – uměleckých sochařských dílech a dílech uměleckého řemesla z kamene. Obsahem úvodní části je popis metod získávání základních identifikačních údajů o památce a údajů o předchozích restaurátorských zásazích, jak jsou hodnoty památky vnímány a pociťovány v daném prostředí a době. Navazující práce jsou zaměřeny na popis a zhodnocení díla. Zpracovateli jsou postupně spolu s otázkami k dílčím tématům a problémům díla předkládány i příklady typových variant odpovědí, které umožní bližší specifikaci stavu nebo závad na díle. Přiložené komentáře a dodatky umožní zpracovateli určení a ověření pravděpodobných příčin vzniku závad. V dalších částech metodiky jsou popisované postupy, podle kterých mohou být získané různorodé, kolineární poznatky vyhodnoceny a dále jsou rozpracována schémata a zásady tvorby praktických výstupů, na jejichž základě mohou být zpracována doporučení pro další péči o památku. Ať se jedná o okamžité opatření či průzkum, dlouhodobou péči anebo restaurování. Metodika se záměrně omezuje na přípravu prací a stanovení obecných zásad a koncepcí pro přípravu prací. Je koncipována s plným vědomím a respektem k jedinečnosti každého historického díla a specifičnosti problematiky péče o něj v daném čase a místě.

Specializovaná mapa

Novověký vývoj krajiny v ochranném pásmu památkové rezervace Kuks podle kartografických pramenů

Cílem specializované mapy s odborným obsahem bylo získat ze srovnávacích kartografických pramenů maximum informací o historickém vývoji krajiny v ochranném pásmu památkové rezervace v Kuksu v novověku.

Seznam map:

  1. Změny krajiny v období cca 1760 - cca 1840 podle kartografických pramenů (29,1 MB)
  2. Změny krajiny v období cca 1840 - cca 1950 podle kartografických pramenů (31,9 MB)
  3. Změny krajiny v období cca 1950 - současnost podle kartografických pramenů (35,5 MB)
  4. Zaniklé neobnovené krajinné prvky podle kartografických pramenů (29,3 MB)
  5. Zaniklé a znovuobnovené krajinné prvky podle kartografických pramenů (21,8 MB)
  6. Stabilita krajinných prvků podle kartografických pramenů (31,3 MB)
  7. Stáří dochovaných krajinných prvků podle kartografických pramenů (34,7 MB)
  8. Nový les – změny sítě vodních toků (6,2 MB)
  9. Nový les – změny sítě vodních toků – detail (5,4 MB)

GIS data:

Průvodní zpráva: