Diskusní setkání 5 - Humanitní vědy v péči o kulturní dědictví
Místem konání pátého diskusního setkání nazvaného „Humanitní vědy v péči o kulturní dědictví“ se staly prostory Muzea umění v Olomouci. Dne 13. září 2011 se v přednáškovém sále Arcidiecézního muzea Mozarteu sešly tři desítky odborníků z oblasti muzeologie, památkové péče, dějin umění a restaurování. Hlavní okruhy diskusního setkání byly tentokrát koncipovány mnohem volněji, s vědomím šíře, pestrosti metodologických postupů i přístupů, jaké jednotlivé obory, případně profese vnášejí do sféry péče o kulturní dědictví. Názorovou pestrost do diskuse vnesla také účast odborníků z oblasti galerijní pedagogiky a publicistiky.
Program setkání:
9.30 – 10.00 registrace účastníků
10.00 – 10.15 zahájení setkání - doc. Jiří Novotný, akad. soch. (FR UPa)
10.15 – 10.55 Tematický okruh 1: kulturní dědictví v muzeích a galeriích
prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D. (MU Brno): Intentio animatoris aneb rizika galerijní pedagogiky při interpretaci kulturního dědictví
PhDr. Jan Dolák (MU Brno): Muzeologie v systému věd zabývajících se dědictvím
11.00 – 11.30 diskuse k tematickému okruhu 1
11.30 – 12.20 coffee break v Café Amadeus (objekt muzea) a prohlídka vybrané části Arcidiecézního muzea spolu s dr. Ondřejem Jakubcem
12.20 – 12.50 Tematický okruh 2: humanitní vědy a celostní přístup v péči o kulturní dědictví
Mgr. Petra Hečková, Ph.D. (CCMA Strakonice): Dějiny umění, klasická studia a možnosti interpretace kulturního dědictví ve středoevropském prostoru
Mgr. Vladislava Říhová, Ph.D. (FR UPa Litomyšl): Projekt „Inovace studijního programu historických věd“ Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Spolupráce pomocných věd historických na péči o kulturní dědictví v praxi.
12.50 – 13.20 diskuse k tematickému okruhu 2
14.45 – 15.20 Tematický okruh 3: památková péče a humanitní vědy
PhDr. Vratislav Nejedlý, CSc. (NPÚ, ú.p. Praha): Úvodní příspěvek tematického okruhu
Ing. arch. Vít Jesenský, CSc. (NPÚ ú.o.p. Střední Čechy): Ke vztahu humanitních věd a památkové péče
15.20 – 16.00 diskuse k tematickému okruhu 3
16.00 – 16.30 závěr setkání, formulace společných závěrů
Zúčastnili se zástupci řešitele, partnerských institucí a hosté:
Doc. Jiří Novotný, akad. soch. (Fakulta restaurování Univerzita Pardubice), Doc. Ing. Jiří Patočka, CSc. (Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni), PhDr. Vratislav Nejedlý (Národní památkový ústav, ústřední pracoviště), Josef Sedmík, ak. mal. (VOŠ Turnov), Mgr. Petr Severa (NPÚ ú.o.p. Telč), Tomáš Vícha (NPÚ, ú.o.p. Telč), Vít Jesenský (NPÚ, ú.o.p. Střední Čechy), Zdenka Kuželová (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity), Prof. PaedDr. Radek Horáček (Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity), PhDr. Jan Dolák (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity), Mgr. Robert Šrek (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci), Mgr. Nina Michlovská (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci), Bc. Anna Šubrtová (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci), Ing. Vojtěch Kouba (Vysoká škola ekonomická Praha), Dr. Vladislava Říhová (Fakulta restaurování Univerzita Pardubice), Dr. Ondřej Jakubec (Muzeum umění Olomouc), Mgr. Martina Potůčková (Muzeum umění Olomouc), Michaela Johnová Čapková (Muzeum umění Olomouc), Marek Šobáň (Muzeum umění Olomouc), Vladimír Fanta (MEM Brno)
Za projektový tým: Ing. Martina Hucková, Mgr. Pavel Waisser, Dr. Petra Hečková
Stručná anotace příspěvků a hlavní závěry setkání:
Diskusní setkání zahájil svým příspěvkem Intentio animatoris aneb rizika galerijní pedagogiky při interpretaci kulturního dědictví profesor Radek Horáček (Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Brno), který v něm představil úhel pohledu galerijní pedagogiky a kateder výtvarné pedagogiky, jež vychovávají odborníky na zprostředkování výtvarného umění (obor galerijní pedagogika byl na PdF MU Brno akreditován v roce 2008). V navazující diskusi doc. Jiří Novotný (Fakulta restaurování Univerzity Pardubice) upozornil, na mimořádnou závažnost tématu interpretace pro oblast památkové péče. Zážitková a emocionální hodnota, ale i kultivace tvořivosti a cesta k probuzení vnímavosti a citlivosti člověka k výtvarné či kulturní hodnotě platí i pro oblast památkové péče a souvisí s propagováním hodnot jako takových.
Příspěvek Dr. Jana Doláka (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno) Muzeologie v systému věd zabývajících se dědictvím obrátil pozornost na odlišné otázky přístupu k ochraně dědictví. Podle Dr. Doláka není nutné vidět ani památkovou péči užším pohledem své profese a je zbytečné klást propast mezi oblasti muzeologie a památkové péče, která je zvláště v českých zemích velmi výrazná. Zároveň J. Dolák upozornil na styčné body, které může mít muzeologie s památkovou péčí. V další části svého příspěvku navázal autor na závěry brněnského diskusního setkání věnovaného problematice vzdělávání a nabídl muzeologii, či spíše muzeologickou platformu, jako možnou vhodnou nástavbu pro pracovníky působící v rámci sféry memoriálních institucí – tedy i památkové péče.
V navazující diskusi upozornil Ing. arch. Vít Jesenský vedle shod také na rozdíly mezi oblastmi muzeologie a památkové péče, které spočívají v rozdílném charakteru předmětů, které jsou centrem jejich zájmu (v rozdílu mezi sbírkovým předmětem a památkou). Přesto se účastníci diskuse shodli na tom, že souladů je mezi muzei a památkovou péčí daleko více než rozdílů. Vyjádřen byl také souhlas s široce koncipovanou oblasti kulturního dědictví, do níž lze počítat také přírodní naturfakty. Ty již procesem interpretace a nalezením určité hodnoty získávají hodnotu kulturní. Vedle hodnoty kulturní je však potřeba brát v úvahu i určitý potenciál ekonomický. Jak doplnil doc. Jiří Patočka (Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni), z hlediska pohledu ekonoma není muzeum jen veřejná služba a ochrana, ale povýtce ekonomická záležitost. To, co by se například z hlediska muzeologie mohlo jevit jako žádoucí, pak může představovat z hlediska ekonomického velký problém.
Druhá část setkání se zaměřila na dílčí příspěvky věnované úloze humanitních oborů v péči o dědictví. Dr. Vladislava Říhová (Fakulta restaurování Univerzity Pardubice) se ve svém příspěvku věnovala výstupům projektu aktuálně řešeného na Ústavu historie Filozofické fakulty a Katedry humanitních věd Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. V jeho rámci se na modelových případech výzkumu drobných památek v oblasti sdružení obcí Mariánská zahrada učí studenti obou fakult základům mezioborové spolupráce, a to od fáze prvotního průzkumu až po prezentaci výsledků výzkumu formou publikací a závěrečných konferencí. Úspěšný průběh projektových aktivit i příznivý ohlas u studentů dokládá důležitost a velký význam podobných aktivit.
Pohled z odlišné části spektra humanitních věd přinesla Dr. Petra Hečková (České centrum pro středomořskou archeologii). Klíčový význam a postavení historie umění, jenž tkví jednak v rozpoznávání hodnoty uměleckého díla, jednak v procesu interpretace těchto hodnot, je nutné podpořit celou řadou dalších humanitních oborů. Jedním z těch spíše opomíjených jsou klasická studia, jejichž význam spočívá nejen v nezbytném předpokladu jazykové výbavy (především znalosti latinského jazyka a latinské epigrafiky), ale také ve znalosti antické kultury jako takové (jak slovesné, tak i vizuální). Bez jejich osvojení nemůže být proces interpretace kulturních památek komplexní, a to ani v českých podmínkách.
Třetí část setkání byla věnována otázkám památkové péče jako oboru, který bývá tradičně vnímán jako součást humanitních věd. Dr. Vratislav Nejedlý (NPÚ, ú.p. Praha) se ve svém diskusním příspěvku zamyslel nad hodnotami památek a úlohou památkové péče při jejich ochraně. Připomenul, že památková péče, kterou je nutné považovat především za dílčí společenský a sociální subsystém s podobou související s prostředím, v němž se pohybujeme, je stále založena na hodnotovém systému, který na počátku 20. století vytvořil významný historik umění a teoretik památkové péče Alois Riegl. Pojem cena - hodnota, tak jak byl vytvořen na konci 19. století, se přitom jen velmi obtížně aplikuje na současné podmínky. Hodnoty památek se mění se změnami celospolečenských hodnot a nemohou být předmětem objektivního hodnocení ani nositelem objektivních hodnot. V. Nejedlý přitom poukázal na palčivý nedostatek v tom, že neexistují relevantní informace založené na seriózních sociologických průzkumech, které by ukázaly, jaký je společenský názor na hodnotu památek.
V navazující diskusi upozornil na nutnost práce s veřejností a nezbytnost využití médií Vladimír Fanta. Podle něj ne nutné začít systematicky pracovat s lidmi, kteří mají hlubší zájem o památky a rádi by se jim věnovali, a získat je na svou stranu, slovy marketingu být „proaktivní“ a sami vyvolávat iniciativu. A to je dlouhodobá a systematická záležitost. Podle doc. Jiřího Patočky není situace v osvětové činnosti tak zlá především zásluhou vývoje v uplynulých desetiletích a za komunistické éry, kdy začaly v 50. letech 20. století památky „sloužit lidem“. Prezentace a popularizace kulturního dědictví je však všeobecně vnímána jako závažný nedostatek památkové péče.
Ve svém diskusním příspěvku, který celé setkání uzavíral, se Vít Jesenský (NPU ú.o.p. Střední Čechy) zamyslel nad nejobecnějšími souvislostmi vztahu humanitních věd a památkové péče. Upozornil na to, že klasická triáda oborů podílejících se na péči o památky, tedy restaurování, přírodní vědy (chemická technologie a další specializované obory) a dějiny umění, je dnes již značně nekompletní, a že je nutné zohlednit další obory, jako je ekonomie, sociologie apod.
Fotodokumentace z 5. diskusního setkání zde: /ppp-pro/fotogalerie/foto-ds5.html
Aktualizoval: Petra Hečková (2. srpna 2012, 16:23)
